Jak si vybrat jídelní stůl?
Společné stolování patří k těm nejdůležitějším momentům z celého dne. Mnohdy je to jediná příležitost, kdy se vám podaří se s rodinou sejít pohromadě. K jídelnímu stolu také zveme své přátele.
Společné stolování patří k těm nejdůležitějším momentům z celého dne. Mnohdy je to jediná příležitost, kdy se vám podaří se s rodinou sejít pohromadě. K jídelnímu stolu také zveme své přátele.
Jak si vybrat tento kus nábytku tak, aby vám sloužil co nejlépe?
Kritérium prostoru vás bude v takovém případě limitovat hned ze dvou důvodů. Tím prvním je samozřejmě už velikost kuchyně či jídelny. Ne každý má zrovna možnost právě samostatné jídelny. Stůl lze ovšem účelně umístit i do malé panelákové kuchyně.
Odborníci jsou poměrně zajedno: Stůl by vždy měl být o kousek větší, než momentálně potřebujete. Proč? Jednak dopředu počítáte s případnou návštěvou a jednak na stole pohodlně mohou být drobnosti typu slánka, aniž by někomu překážely nebo pro ně musel neustále běhat hostitel. Ve středu stolu byste takovýmto nezbytnostem měli vyhradit prostor o šířce asi 20 cm. Běžná čtyřčlenná rodina by u stolu měla počítat rovnou se šesti osobami.
V opravdu malých bytech, kde je ale potřeba ke stolu vměstnat více strávníků, představují řešení stoly rozkládací, které dovolí získat až dvojnásobek místa. Jen je potřeba počítat s tím, že do nich budete muset investovat o něco více oproti běžnému stolu.
Velikost stolu souvisí také s jeho tvarem. Platí, že ke kulatému stolu o průměru jednoho metru se vejdou přibližně tři až čtyři lidé. Potřebujete-li usadit větší počet osob, měli byste s každým dalším místem přidat 25 cm. Proto je kuchyňský kulatý stůl na prostor poměrně náročný, hodí se do opravdu velké jídelny. Byť vypadá nadmíru efektně a poskytuje zároveň výhodu jakési rovnosti všech strávníků. Na rozdíl od stolu hranatého totiž nelze nikomu věnovat ono výsadní postavení při sezení v čele. V nouzi se k němu i vejde o něco více lidí, než na kolik je dimenzovaný. V tom se liší od hranatého stolu, u něhož nelze nadpočetnou osobu posadit k jeho hraně. Navíc u kulatého tvaru nepřekážejí nohy, byť je z tohoto důvodu o něco méně stabilní než obdélníkový.
Klasický hranatý stůl by měl na délku mít rozměry minimálně 150 centimetrů, pak se k němu vejde šest lidí. Lépe však 175 cm. Můžete-li si dovolit ještě více, se 190 cm délky budou mít všichni stolující už maximální pohodlí. Případně může tento kus nábytku pak velmi dobře zastat i funkci psacího stolu například pro děti. Obdobně to s délkou platí také pro stůl oválný, který působí o něco společenštěji a ostudu neudělá ani při slavnostních událostech. V případě čtvercového tvaru se jedná o ideální nábytek pro mladý pár do malého bytu, stačit vám bude rozměr 80 x 80 cm. U obdélníkového tvaru vám pak míry 80 x 140 cm budou vyhovovat pro čtveřici strávníků.
Nebo jinak, potřebné místo můžete i exaktně vypočítat, každý by pro sebe měl totiž mít plochu o velikosti cca 60 x 40 cm. Délka a šířka nejsou jediné míry, na které byste měli dát pozor. Ideální výška stolu je minimálně 75 cm až 78 cm. Od výšky stolu se bude odvíjet i nákup židlí, zvolte si takové, u nichž je zaručeno, že horní plocha desky stolu se bude nacházet alespoň ve výšce 22 cm, nejlépe však 27 cm nad sedací plochou.
Posledním důležitým faktorem při výběru je samozřejmě materiál, a to jak z hlediska praktičnosti, tak i co se týče designu.
MDF i lamino na první pohled jako dřevo vypadají, mají však odlišné vlastnosti a liší i od sebe navzájem, a to jednak výslednou pevností a jednak i způsobem výroby. Dřevovláknitá MDF deska bývá typicky to, z čeho může být vyrobena právě i deska stolu. Jde o materiál, u něhož se, na rozdíl od lamina, nepoužívají lepidla. Rozlišit byste je od sebe mohli na řezu. U lamina je na povrchu jasně patrná struktura třísek, z nichž se vyrábí. Obecně bychom mohli říci, že MDF desky patří mezi materiály kvalitnější. Vzhledem k hladkému povrchu jsou navíc ideální i pro následnou povrchovou úpravu. Buď se na ně nalisuje PVC, což patří k častějším způsobům, anebo se nalakují, matným či lesklým lakem.
Výhodou obou materiálů se je především nižší cena oproti masivu, nevyhnutelně ale vykompenzovaná kratší životností, rozhodně se nejedná o nábytek, který by byl schopen „přežít“ dvě generace.
K tradičním materiálům patří dřevo. Na oblibě neztrácí především proto, že takový jídelní stůl se stane investicí na mnoho let, zejména v případě lakovaného dřeva. Materiál pak nebude měnit svůj odstín. Jinou možnost představuje voskování, v tomto případě lépe vynikne původní struktura masivu, na druhou stranu je pak potřeba se stolem zacházet ohleduplněji. Vybírat můžete mezi opravdu různorodou škálou – od měkčích jehličnanů přes exotické dřeviny jako například eben, který je velmi ceněný pro svou tvrdost. Nicméně také se vyznačuje vyšší cenou, což obecně platí u dřevěných masivních stolů jako takových. Za masiv si zkrátka připlatíte.
Dřevo lze ideálně kombinovat i s dalšími materiály, například s kamenem či sklem. Ve druhém jmenovaném případě jde o dobrý kompromis, pokud potřebujete dřevěný stůl poněkud opticky odlehčit a zároveň se skleněného stolu nechcete vzdát za předpokladu, že ve vás evokuje příliš studený dojem spojení skleněné desky a kovových nohou.
Také milujete různé pomůcky a vychytávky do kuchyně? Stojíte ale...